Tupozrakost
Co je to tupozrakost (amblyopie)?
Jedná se o sníženou schopnost vidění bez viditelných změn, které byste mohli na oku pozorovat. Většinou bývá jednostranná – jedno oko vidí velmi dobře, ale druhé oko o mnoho hůře. Proto tato vada často unikne pozornosti, navenek se zdá, že člověk s jednostrannou tupozrakostí vidí celkově dobře.
Jak se tupozrakost projevuje?
Za normálních okolností jsou obě oči zaměřeny do stejného pozorovaného bodu a mozek spojí dva sítnicové obrázky téhož bodu do jednoho prostorového obrazu. Pokud však dojde z jakékoli příčiny k asymetrii v postavení očí, dostává mozek dva rozdílné obrazy. V důsledku toho začne potlačovat obraz hůře vidoucího oka a zpracovává jen informace z oka s dobrým, ostrým obrazem. Postižený se pak dívá jen jedním okem, a to tím, na které lépe vidí a stává se „jednookým“. U druhého oka dochází bez viditelných známek nemoci ke snížení zrakové ostrosti – tupozrakosti. Nejčastěji se s ní setkáváme u jedinců postižených šilháním.
Co je vlastně šilhání?
Jedná se o zrakovou vadu, při které nefunguje vzájemná spolupráce obou očí a každé oko se dívá jiným směrem – jedno oko se dívá zpříma a druhé se stáčí k nosu nebo ke spánku. Pacient může šilhat jedním okem nebo střídat, tzn. že oči se ve fixaci pozorovaného předmětu a v šilhání střídají.
Co je další častou příčinou tupozrakosti?
Vyšší dioptrická vada, větší dioptrický rozdíl mezi pravým a levým okem, astigmatismus, šedý zákal a jiná oční postižení.
Dá se tupozrakost odstranit operací?
Tupozrakost se nedá operovat. Nelze odstranit ani laserem či jiným způsobem, jak si mnozí mylně myslí. Do 6 let věku ji ale můžeme úspěšně léčit okluzí (zakrýváním zdravého oka) a pravidelným cvičením tupozrakého, hůře vidoucího oka. Samozřejmě je důležitá přesná a správná korekce diotrické vady.
Kdy je léčba tupozrakosti nejúspěšnější? A jaký věk dítěte je k odholení tupozrakosti nejlepší?
Největší úspěchy při léčbě tupozrakosti jsou u dětí diagnostikovaných nejpozději do 4 let věku, nejlépe ve 2-3 letech. Velmi důležitou roli při časném odhalení tupozrakosti hraje i vědomí dědičnosti zrakových vad. Pokud kdokoli z rodiny, ať již ze strany otce nebo matky dítěte, má dioptrickou vadu nebo dokonce šilhá, pak s největší pravděpodobností toto můžeme očekávat i u jejich dětí. Žádné šilhání nebo jiné zrakové postižení, které se kdy v rodině objevilo nebo je přítomno, bychom neměli nikdy podceňovat. Je lépe nechat dítě preventivně vyšetřit očním lékařem.
Jaké jsou následky, pokud nezjistíme tupozrakost včas?
Jestliže rodiče nepřijdou s dítětem k očnímu lékaři co nejdříve, riskují vážné trvalé následky. Je nutné si uvědomit, že při šilhání dochází k dvojitému vidění, které je pro dítě nesnesitelné. Z tohoto důvodu instinktivně vytěsňuje z mysli obraz dopadající na sítnici šilhajícího oka a postupně přestává obraz spatřovaný tímto okem vnímat. Z nečinnosti pak dochází ke ztrátě zrakové ostrosti šilhajícího oka a následně k tupozrakosti. Tupozrakost může být tak velká, že dítě po zakrytí lépe vidoucího oka vidí předměty do vzdálenosti pouze 1 metru, a to většinou jen obrysově. A teď si představte, že vaše dítě může v dospělosti potkat nemoc nebo úraz, při němž ztratí své lépe vidoucí oko….
Jsou nějaké zvláštnosti, které můžeme u dítěte s tupozrakostí pozorovat a které by nás na tuto závažnou vadu mohly upozornit?
Jsou případy, kdy dítě viditelně nešilhá a přesto trpí těžkou tupozrakostí. Je dobré si všímat následujícího: časté zakopávání dítěte, narážení do věcí, mnutí očí, jejich pálení a zarudnutí, časté mrkání, opakované záněty očí, naklánění hlavičky na jednu stranu, přivírání jednoho oka, mhouření aj. To vše nás může upozornit, že něco není v pořádku.
Když budeme mít podezření, že něco není v pořádku, na koho se máme obrátit?
Na vašeho pediatra, který by měl dítě poslat na odborné oční vyšetření nebo rovnou navštívíte očního lékaře. Oční lékař nejdříve zjistí přesně případnou dioptrickou vadu vašeho dítěte. Po nasazení brýlí je v případě přítomné či hrozící tupozrakosti jednoho oka nejdůležitější správné zakrytí lépe vidoucího oka tzv. okluzí a cvičení oka tupozrakého, které se ponechává odkryté. Cvičení tupozrakosti odborně nazýváme pleoptika, cvičení spolupráce obou očí nazýváme ortoptika. K okluzi je nejčastěji je používán okluzor náplasťový, je však možné použít i gumový s přísavkou na sklo.
Jaký je rozdíl mezi těmito okluzory a který je účinnější?
Gumový okluzor je šetrnější k pokožce dítěte, má však velkou nevýhodu v tom, že dítě velmi snadno může „podkukovat“ okolo. Nemáme pak jistotu důkladného zakrytí. Náplasťový okluzor je takřka ideální. Lepí se přímo na kůži a zajišťuje tak dokonalé zakrytí. Nevýhodou je v ojedinělých případech alergie na náplast. Velice důležité je vědět, že dokonalé zakrytí lépe vidoucího oka a správná, přesná korekce (brýle) jsou základním předpokladem, jak vycvičit tupozraké oko. Při nedokonalém zakrytí nebo nedodržení pokynů očních specialistů nelze docílit dobrých výsledků při cvičení.
Jak často a jak dlouho musí dítě okluzor nosit?
Toto je, myslím, jedna z nejdůležitějších otázek. U těžké tupozrakosti musí dítě okluzi nosit zpočátku v intervalu 6+1, což znamená šest dnů od rána do večera a jeden den pauza. Při lehčích stupních tupozrakosti postačí okluze ½ denně každý den nebo jen např. 2 hodiny denně, ale dítě během okluze musí tupozraké oko cvičit činnostmi, které podléhají přesné kontrole zraku (pleoptické cvičení v ordinaci, v domácích podmínkách př.malování, prohlížení obrázků apod.) Je potřeba si uvědomit, že dítě si na aplikovaný okluzor nejprve zvyká a teprve asi za ½ hodiny s ním můžeme začít cvičit. Je také nutné dodržet přesně stanovené pravidelné kontroly u očního lékaře nebo ortoptisty, kteří dobu zakrývaní postupně dle výsledku léčby snižují. Pozor ale: po prvním zakrytí lépe vidoucího oka u dítěte s těžkou tupozrakostí dítě velice špatně vidí. Zdůrazňujeme proto rodičům, že nesmí být po zakrytí oka ponecháno samotné. Je zde značné riziko úrazu. Na místě je velká trpělivost, důslednost a pravidelnost cvičení, které doporučí lékař nebo ortoptista. Dbát je třeba též na čistotu brýlí.
Které cviky jako doplněk při léčbě tupozrakosti můžeme doma provádět?
Záleží samozřejmě na stupni tupozrakosti, na šikovnosti dítěte, na pohlaví a v neposlední řadě na prostředí, ve kterém dítě žije. Stačí si uvědomit, že musíme co nejvíce zatížit prací do blízka tupozraké oko, samozřejmě po důkladném zakrytí lépe vidoucího oka. Je velké množství činností, při kterých dítě může tupozraké oko namáhat. Od prohlížení obrázkových knížek, navlékání korálků u holčiček a stavebnicových her u kluků v kategorii nejmenších až po moderní počítačové hry a četbu u těch starších.
Je nějaká šance na vyléčení u pozdě odhalené tupozrakosti?
Na úplné vyléčení ne, na zlepšení ano. Je ale nutné začít s cvičením nejpozději do 7.-8. roku věku dítěte. Dle statistik z posledních let je prokázáno, že i takto„staré“ děti byly schopné tupozraké oko alespoň částečně vycvičit.
Může se tupozrakost po vyléčení vrátit?
Může. Po každém vycvičení tupozrakého oka následuje cvičení obou očí dohromady neboli cvičení ortoptické. Po sérii těchto cvičení, kdy cvičíme spolupráci očí a prostorové vidění, je potřeba minimálně do 12 let věku dítěte dodržet udržovací okluzi. Znamená to alespoň půl až jednu hodinu denně číst nebo jakkoli namáhat původně tupozraké oko při zakrytí oka druhého. Pak k recidivě nedochází.
Na co by si tedy měli rodiče dávat pozor?
Především by si měli všímat jakýchkoli změn v postavení očí u dítěte nebo výše jmenovaných příznaků, na nic nečekat a vyhledat odbornou pomoc. Snad nejcennější radou pro ně je, aby pátrali v rodině a zjistili, zda někdo trpěl jakoukoli oční vadou. S největší pravděpodobností buď jejich potomek, nebo další pokolení se mohou s tímto problémem setkat.
DESATERO
1. Ujistěte se, zda má dítě správné a čisté (!) brýle, a zda jste zakryli správné (lépe vidoucí) oko.
2. Léčba tupozrakosti (amblyopie) je přímo závislá na pravidelnosti cvičení a dodržování okluze.
3. Enormní zátěží pro dítě s těžkou tupozrakostí jsou první dny po zakrytí épe vidoucího oka, a proto dbejte na bezpečnost dítěte. Dítě tupozrakým okem hůře vidí, proto hrozí riziko úrazu!
4. Opravdu dítěti okluzor správně doléhá, netlačí, neposunuje se, nepadá…? Zkontrolujte!
5. Poctivá celodenní okluze = velký předpoklad pro zlepšení.
6. Také dobré osvětlení je při cvičení velmi důležité.
7. vzdálenost oka od pracovního stolu cca 30–40 cm je pro cvičení důležitá – přísně dodržovat!
8. Každé cvičení je nutné správně motivovat!
9. Ani taková slova jako ,,musíš!“, nesmíš!“„dělej!“ při cvičení nepomohou. Trpělivost je na místě.
10. dodržujte kontroly u lékaře!